Kniha Síla zapovídaného s podtitulem Vytěsňované, zapuzované a zapovídané v psychoanalýze a tvůrčím projevu představuje výběr statí z let 2018–2024, původně publikovaných časopisecky, jako součást výtvarné monografie nebo přednesených jako odborné přednášky. Je druhým samostatným svazkem esejů Romana Telerovského v edici Analogonu a volně navazuje na jeho knihu Skutečnost imaginace (2015). Předmluvu ke knize napsal filosof a překladatel Josef Fulka.
Devět kapitol provazuje ústřední téma zapovídání, zapuzování a vytěsňování – střetávání vytěsňovaných a vytěsňujících sil – jak se odhaluje v klinické psychoanalytické praxi a jak se vtiskuje do poezie, literatury či filmu. Texty se sdružují do čtyř komplementárních bloků: klinická perspektiva psychoanalýzy (Pravda a sebeklam ve volné asociaci; Shledávání s nevítaným: vytěsňované infantilní sexuálno, neslučitelné představy a neúnosné afekty; „Nemůžeš si ji pamatovat“: ztráta, nevědomý zločin, vina); fenomény dvojnictví, cizího a tísnivého v tvůrčí imaginaci (Doppelgänger, Já a „tísnivá důvěrnost“; „Tak sama a prostě vyobrazena“: traumatická a sebezáchovná ústrojnost imaginace E. Š.); možnosti a meze symbolické transformace zapuzovaného infantilního „sexuálna“ (Chybný úkon, poesie a vytěsněné «sexuálno»); a konceptualizace negace ve freudovské psychoanalýze (Negativita ve Freudově myšlení).
Autor sleduje, jak se aktivní procesy zapovídání a vytěsňování proměňují od mezních klinických situací psychoanalytické praxe ke kulturním formám a jak v každé rovině odkrývají nové, někdy znepokojivé, jindy osvětlující souvislosti psychického života.