Česká psychoanalytická společnost logoČeská psychoanalytická společnost logo

Naše publikace

Síla zapovídaného: Vytěsňované, zapuzované a zapovídané v psychoanalýze a tvůrčím projevu

Roman Telerovský

Kniha Síla zapovídaného s podtitulem Vytěsňované, zapuzované a zapovídané v psychoanalýze a tvůrčím projevu představuje výběr statí z let 2018–2024, původně publikovaných časopisecky, jako součást výtvarné monografie nebo přednesených jako odborné přednášky. Je druhým samostatným svazkem esejů Romana Telerovského v edici Analogonu a volně navazuje na jeho knihu Skutečnost imaginace (2015). Předmluvu ke knize napsal filosof a překladatel Josef Fulka.

Devět kapitol provazuje ústřední téma zapovídání, zapuzování a vytěsňování – střetávání vytěsňovaných a vytěsňujících sil – jak se odhaluje v klinické psychoanalytické praxi a jak se vtiskuje do poezie, literatury či filmu. Texty se sdružují do čtyř komplementárních bloků: klinická perspektiva psychoanalýzy (Pravda a sebeklam ve volné asociaci; Shledávání s nevítaným: vytěsňované infantilní sexuálno, neslučitelné představy a neúnosné afekty; „Nemůžeš si ji pamatovat“: ztráta, nevědomý zločin, vina); fenomény dvojnictví, cizího a tísnivého v tvůrčí imaginaci (Doppelgänger, Já a „tísnivá důvěrnost“; „Tak sama a prostě vyobrazena“: traumatická a sebezáchovná ústrojnost imaginace E. Š.); možnosti a meze symbolické transformace zapuzovaného infantilního „sexuálna“ (Chybný úkon, poesie a vytěsněné «sexuálno»); a konceptualizace negace ve freudovské psychoanalýze (Negativita ve Freudově myšlení).

Autor sleduje, jak se aktivní procesy zapovídání a vytěsňování proměňují od mezních klinických situací psychoanalytické praxe ke kulturním formám a jak v každé rovině odkrývají nové, někdy znepokojivé, jindy osvětlující souvislosti psychického života.

Objednat >>>

Vidět a být viděn

John Steiner

Kniha Vidět a být viděn britského psychoanalytika Johna Steinera vyšla jako 4. svazek edice Psychoanalytická knihovna České psychoanalytické společnosti ve spolupráci s nakladatelství Triton a za finanční podpory Melanie Klein Trust. Knihu k vydání připravila a překlad Evy Klimentové odborně redigovala PhDr. Václava Probstová, CSc., která je také autorkou předmluvy.

Vidět a být viděn: Vystupování z psychického útočiště (Triton, 2025) je druhou u nás přeloženou knihou Johna Steinera (první monografií byla úspěšná Psychická útočiště: Patologické organizace u psychotických, neurotických a hraničních pacientů, Triton, 2018).
Steiner v ní zkoumá situace v klinické práci, v nichž se pacient cítí ve slepé uličce a kdy hrozí selhání analytického procesu. Dochází k tomu v podmínkách opouštění ochranného psychického útočiště, v nichž musí čelit novým úzkostem a komplikacím.

Kniha je rozdělena do tří částí, které zahrnují témata, jako jsou zahanbení, stud a ponížení; bezmoc, moc a dominance; truchlení, melancholie a nutkání k opakování. Jasné formulace a styl psaní vycházející především z klinické práce zprostředkují čtenáři hloubku autorova vhledu, jeho citlivost a skutečný zájem o pacienty. Steinerovo kreativní a integrační úsilí umožňuje nové pohledy založené na předchozích příspěvcích psychoanalytiků včetně Freuda, Melanie Kleinové, Rosenfelda a Biona. Kniha jistě zaujme psychoanalytiky, klinické psychoterapeuty a všechny, kteří se zajímají o psychoanalýzu.

Čestný člen České psychoanalytické společnosti, John Steiner, je jednou z velkých osobností světové psychoanalýzy. Dlouhou dobu působil jako tréninkový a supervizní analytik Britské analytické společnosti; v současnosti stále poskytuje supervizi, přednáší a píše. Steinerův přínos k psychoanalýze se odráží nejen v jeho publikacích, ale i v tom, že jeho koncepty, například „patologická organizace osobnosti“, „psychická útočiště“, „vystupování z psychického útočiště“, „vidět a být viděn“ a „interpretace zaměřené na pacienta a na analytika“, se staly běžnou součástí analytické terminologie. Kromě autorství do češtiny přeložených knih je editorem několika odborných publikací a autorem řady klinických prací publikovaných v časopise IJPA. Jeho poslední kniha nese název Illusion, Disillusion and Irony in Psychoanalysis (Routledge, 2020).

Objednat >>>

Knowing What Psychoanalysts Do and Doing What Psychoanalysts Know

David Tuckett, Elizabeth Allison, Olivier Bonard, Georg J. Bruns, Anna L. Christopoulos, Michael Diercks, Eike Hinze, Marinella Linardos, and Michael Šebek, with assistance from Abbot Bronstein and Marie Rudden

Tato kniha, založená na důkladné diskusi šestnácti klinických případů psychoanalýzy, odpovídá na otázku, co psychoanalytici dělají, když praktikují psychoanalýzu. Autoři spolupracovali s více než tisícovkou kolegů z celého světa, aby shromáždili unikátní soubor dat z každodenních klinických sezení, a to za použití nové metody diskusních workshopů, která má odhalit rozdíly. Tváří v tvář rozmanitosti a v touze ji odhalit a pochopit museli vyvinout nový teoretický rámec. Tento rámec zahrnuje různé přístupy k analytické situaci (s využitím metafory filmu, dramatického monologu, divadla a imerzivního divadla): různé zdroje dat k odvození nevědomých obsahů; rozdíly v potížích, které pacienti nevědomě prožívají, a v tom, jak k nim přistupovat; a rozdíly v tom, kdy, o čem a jak by měl psychoanalytik mluvit. Formou jedenácti velmi praktických otázek pro psychoanalytika, které by si měl klást při každém sezení, jež vede, pomáhá tento rámec zkušeným psychoanalytikům i studentům určit jejich záměr a nezávisle posoudit jejich pokrok. Závěrečná kapitola aplikuje nový rámec a praktické otázky na současné odborné kontroverze s překvapivými výsledky.

Pro slevu 30% použijte kód RLFANDF30

Objednání >>>

Strach z cizího: Antisemitismus, xenofobie a zkušenost „uncanny“

Roman Telerovský, Martin Mahler

Kniha přináší příspěvky současných zahraničních i českých psychoanalytiků, filosofů, politologů a historiků k fenoménu strachu z cizího.

Fenomén cizího, cizorodého, odcizujícího, podivného či stísňujícího (uncanny, unheimliche) a roztodivné, ambivalentní reakce na něj, jak se projevují například v antisemitismu, xenofobii a dalších obdobných animozitách, jednotliví autoři rozpoznávají a analyzují jak v rovině společenského diskurzu, tak na úrovni intrapsychické, která je doménou psychoanalytického pozorování. Příspěvky, které jsou do publikace zařazeny, zazněly původně na mezinárodní konferenci, kterou pod stejným názvem, jaký nese titul knihy, pořádala Česká psychoanalytická společnost v Praze v roce 2015.

Kniha tak představuje psychoanalýzu nejen jako úzce specializovanou klinickou disciplínu, ale jako myšlenkový proud, který může podněcovat a vést diskusi o živých tématech současnosti napříč obory a disciplínami.

Objednat >>>

Problémy psychoanalytické techniky

Otto Fenichel

Otto Fenichel byl psychoanalytik, který od října 1935 do května 1938 žil a pracoval v Praze a podstatnou měrou se zasloužil o oficiální zakotvení české psychoanalýzy. V knižně vydaném souboru přednášek vysvětluje a rozpracovává otázky psychoanalytické metody léčby, která vychází z Freudovy teorie neuróz.

„Domníváme se, že Fenichelovo přemýšlení o psychoanalytické technice a o tom, jak psychoanalýza léčí, je aktuální nejen svým obsahem, ale i kritickou otevřeností vůči novým podnětům, svěžestí a nedogmatičností. V knize se potkáváme s autorem, který je na jedné straně věrný klasické psychoanalýze, ale zároveň si vytváří dostatek prostoru k vlastní kreativitě a živému přemýšlení. Fenichelovi vděčíme za psychoanalýzu zbavenou magického a autoritářského myšlení, na kterou současná pluralitní psychoanalýza může navázat a čerpat z ní.“ – Roman Telerovský, David Holub, Martin Mahler, z Předmluvy k českému vydání, 2017.

“Platí současně, že Problémy psychoanalytické techniky Otto Fenichela, původně publikované v roce 1941, na jedné straně očividně prozrazují datum svého vzniku, na druhé straně jsou překvapivě moderní v tom, jak představují psychoanalytickou teorii a techniku. Opětovné čtení Fenichelovy knihy o technice čtenáři připomíná, jak velmi citlivý a vzdělaný Fenichel byl. Nyní jsme svědky opětovného ocenění knihy, která byla na dlouhou řadu let od svého prvního vydání ve Spojených státech zapomenutá, a s ní velká část Fenichelových znalostí a zkušeností, týkajících se zejména role analytika.” – Judy L. Kantrowitz, 2003

Objednat >>>

Psychická útočiště

John Steiner

Třetí svazek edice Psychoanalytická knihovna České psychoanalytické společnosti britského psychoanalytika Johna Steinera vyšel ve spolupráci s nakladatelství Triton a za finanční podpory Melanie Klein Trust. Knihu k vydání připravila a překlad Evy Klimentové odborně redigovala PhDr. Václava Probstová, CSc.

“Tento text se stal jakýmsi „bestselerem“ psychoanalytické literatury a byl přeložen do řady jazyků. Kniha dokázala přinést nejen nový pohled na teorii a techniku psychoanalytické práce, ale především pochopení pro obtíže, jež zažívají v terapiích pacienti, kteří se spolu se svými terapeuty vydávají na obtížnou cestu k psychické změně.

Koncepty obsažené v knize se již staly nedílnou součástí psychoanalytické teorie, která odráží současnou klinickou praxi – práci s lidmi se závažnějšími osobnostními problémy (hraniční organizace osobnosti, narcistní poruchy, as if osobnosti). Terapeut se tu potkává s projekcemi hlubokých raných, často velmi destruktivních aspektů pacienta a musí zvládat velkou míru úzkosti, protipřenosových zmatků a odehrání. V textu je uvedena i řada klinických ukázek. Steiner navazuje na práci svých učitelů a kolegů: Herberta Rosenfelda, Wilfreda Biona, Hanny Segalové a Betty Josephové.

Kniha, jak věříme, osloví nejen psychoanalyticky orientované terapeuty, ale i psychiatry, psychology, sociální pracovníky a psychiatrické sestry, jakož i studenty těchto oborů, kterým není cizí dynamický pohled nebo se chtějí dozvědět něco více o moderním psychoanalytickém způsobu uvažování a klinické práce.” – Václava Probstová, z doprovodného textu k českému vydání, 2018

John Steiner je tréninkovým a supervizním analytikem Britské psychoanalytické společnosti a nositelem Sigourney Award za rok 2016. Narodil se v Praze a je čestným členem České psychoanalytické společnosti.

Objednat >>>

Nevědomé fantazie ve vztazích

Slavoj Titl

Naše hluboké, nevědomé fantazie ovlivňují naše prožívání i naše činy. Někdy nám brání, abychom dosáhli toho, pro co jsme se vědomě rozhodli, jindy nás vedou do situací, které naše rozumná část odmítá. Určují, do koho se zamilujeme a komu se vyhneme, kdo a za jakých podmínek pro nás bude sexuálně vzrušující, a kdo naopak spadne do koše „zoufale nudný/á!“ Nevědomí vztahu je pak vždy tvořeno interakcí obou partnerů. Chce-li terapeut páru nebo rodině účinně pomoci, musí rozumět právě tomuto vztahovému nevědomí a fantaziím, jež daný vztah řídí. Během terapie hledá nevědomé fantazie, které propojují partnery nebo rodinu. Z těchto společných nevědomých fantazií vychází tzv. „nevědomé vztahové přesvědčení“, které určuje, jak bude fungovat celý vztahový systém – pár, rodina, ale i jiné skupiny.
Na základě své více než třicetileté praxe představuje autor kořeny fantazií ve vývoji člověka, fantazijní životy lidí, jejich sny a touhy a představy o partnerských vztazích v kontextu moderní párové a rodinné psychoanalýzy.

Objednat >>>

Z psychoanalytikova zápisníku

Václav Buriánek

Tato kniha pojednává o fotografii a psychoanalýze. Vychází z filozofického pohledu na fotografii Rolanda Barthese a psychoanalytických teorií zabývajících se psychickým porozuměním dosud neznámému nebo vytěsněnému mimo vědomí. Je o hledání porozumění pro nepoznané vjemy náhodně vyjmuté z chaosu světa, pro obrazy, které byly v čase opuštěny a zbaveny života, které vnímáme jako neosobní nebo zcizené. Je zde pokus o náhled do počátků způsobu, jak si uvědomujeme viděné, abychom vnímané oživili a dodali mu pro naši mysl vitální smysl, a tak umožnili komunikaci získaného poznání živým a srozumitelným způsobem. Obrazy, které se vynořují v naší mysli při setkání s neznámým, nabízejí evokativní metafory, které poukazují na souvislosti různých nevědomých kontextů psychiky a stávají se východiskem pro naše vědomé poznání. Obrazové metafory nepotvrzují ustálené pojmy, ale poukazují k novým souvislostem a rozšiřují naše poznání.

“Pro Václava Buriánka je psychoanalýza nejen řemeslem, ale i nezbytnou, sebe i jeho analyzandy oživující a osvobozující tvůrčí aktivitou – analogicky je pro něho fotografie nejen imaginací syceným tvůrčím výrazem, ale také stimulem, který uvádí do pohybu jeho nezaměnitelný a psychoanalyticky fundovaný interpretační fortel. Znám ho důvěrně jako člověka, který v lidském projevu, ať už ve volné asociaci v analýze, v obrazové či divadelní scéně anebo v teoretické úvaze, dokáže neotřele odhalovat ty vrstvy nevědomé emocionality, významu a komunikace, které běžnému oku, uchu a rozumu zůstávají skryty. Knihu považuji za skutečný psychoanalytický zápisník, z něhož promlouvá autorova permanentní nevědomá práce – sotvaže ji v autorových slovně-obrazových dialozích zachytíme, sotvaže objevíme dosud netušenou souvislost či vhled, už „v tom“ plaveme (nebo bruslíme?), spodní proudy našeho vlastního nevědomí nás odnáší na divoké moře, do intersubjektivního nitra tvořivé imaginace.” – Roman Telerovský, 2022

Objednat >>>

Skutečnost imaginace: Mezi psychoanalýzou a surrealismem

Roman Telerovský

“Eseje Romana Telerovského se zaměřují na souvislosti mezi psychoanalýzou a oním fungováním imaginativních schopností, které nachází výraz v básnické tvorbě. Vyvrací tak představu, která našla výraz i v názorech některých surrealistů, že psychoanalýza by měla plnit jen jakousi hygienizační funkci a sloužit tak pouze normalizaci lidského chování, která by byla v protikladu k svobodnému rozvoji psychických sil. Jeho přístup k dané problematice má o to větší váhu, že se může opírat i o vlastní klinickou praxi: podobně jako kdysi Zbyněk Havlíček spojuje totiž zkušenost vlastní básnické tvorby se zkušeností psychoanalytika.” – Jiří Pechar, 2016

“(…) studie o paralelách mezi stavem básnické inspirace a protipřenosovou zkušeností v analytickém procesu patří k nejcennějším zdejším teoretickým příspěvkům na téma nevědomí a poesie vzniklým během posledního desetiletí.” – Stanislav Dvorský, Nevědomí a básnický objev, 2016

Objednat >>>

Psychoanalysis and Ecology at the Edge of Chaos: Complexity Theory, Deleuze/Guattari and Psychoanalysis for a Climate in Crisis

Joseph Dodds

Tato kniha dokládá, že psychoanalýza může hrát jedinečnou roli v debatě o změně klimatu, protože klade důraz na nevědomé dimenze našeho duševního a sociálního života. Kniha se zabývá příspěvky z freudovské, kleinovské, objektní psychologie, self-psychologie, jungiánské a lacanovské tradice a pojednává o tom, jak může psychoanalýza pomoci odhalit úzkosti, deficity, konflikty, fantazie a obrany, které jsou klíčové pro pochopení lidského rozměru ekologické krize.

“Dodds nám ukazuje propojenost mezi ekologií mysli, ekologií společnosti a ekologií přírody; každý z nich, světů infinitivní komplexity, a umisťuje psychoanalýzu jako součást kontinua mysl-společnost-příroda…. Ukazuje, že teorie komplexity osvětluje psychoanalýzu a zároveň pomáhá pochopit krizi klimatických změn způsobených člověkem… Tyto způsoby chápání světa jsou potenciálně revoluční… Doddsovo nadšení pro ně je nakažlivé, což čtenáře povzbuzuje k tomu, aby se s tímto komplikovaným, ale zásadním způsobem myšlení seznámil.” – Robert Tollemache, Psychoanalytic Psychotherapy, 2013, Vol.27,  No.2.

Fakta a dojmy: Psychoanalytikův malý průvodce rodným krajem Sigmunda Freuda

Václav Buriánek

Pražský psychoanalytik Václav Buriánek uspořádal knihu Fakta a dojmy jako výroční sborník k příležitosti 150. výročí narození zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Ke vzniku publikace mimo jiné přispěli členové České psychoanalytické společnosti a moravští historikové. Tento netradiční průvodce Freudovým rodným krajem spojuje dostupné, ale dosud izolované historické a národopisné informace s psychoanalytickými interpretacemi a bohatým obrazovým materiálem. Výsledná mozaika faktů a dojmů vypovídá o možných vlivech Freudova rodiště (v nejširším slova smyslu) na jeho niterné zkušenosti a budoucí tvořivost. Kniha se soustředí na Freudův pobyt v Příboře, na jeho vztah k rodnému městu a na vztah Příborských a většinové kultury ke slavnému rodákovi.

Objednat >>>

Úvodní rozhovor v psychoanalýze a psychodynamické psychoterapii

David Holub, Roman Telerovský

“Praktické a didaktické důvody však opravňují vymezit první interview jako osobitý terapeutický postup (Argelander, 1998). Vstupní konzultace před zahájením psychoanalýzy se totiž nepodobá ničemu známému, není to ani přátelské setkání ani běžná analytická hodina. Úvodní rozhovor je obsazen dvojznačností: jeví se jako něco samozřejmého až banálního, ale současně se ukazuje být disciplínou nesnadnou a obtížně pojmově uchopitelnou, o níž se málo publikuje, opomíjí se ve výcvikových programech a málo se zkoumá.” – Ukázka z knihy

Psychoanalytická párová terapie

Slavoj Titl

Kniha se věnuje porozumění a pomoci párům/manželům s jejich problémy. Tradiční přístupy v manželském poradenství poskytují rady, dávají instrukce a učí páry správným formám chování. Psychoanalytický přístup v párové terapii respektuje životní styl každého páru, postoje a hodnoty každého z partnerů. Snaží se pomoci klientům najít společnou dohodu a umožnit realizovat sebe sama ve vztahu, více si ho užít a získat z něj více podpory. Pracuje s pocity, touhami a fantaziemi (často nevědomými), které klienti do vztahu vkládají. Teoretická část knihy nabízí přehled hlavních prvků klasické i moderní psychoanalytické teorie, které se uplatňují v párové terapii. Nejdůležitější pojmy a teorie objasňuje na příkladech z psychoanalytické praxe. V praktické části autor formuluje svůj přístup k porozumění a terapii párových konfliktů a objasňuje vlastní teorii nevědomých přesvědčení. Zabývá se technikou párové terapie, jejími základními principy, vedením prvních rozhovorů, technikami terapie, práce se ztrátou a truchlením v terapii a ukončováním terapeutického procesu.

Manuál TAT - Psychoanalytický přístup

Manuál TAT – Psychoanalytický přístup

Françoise Brelet-Foulard, Catherine Chabert

Druhé vydání Manuálu TAT – psychoanalytický přístup autorek Françoise Brelet-Foulardové a Catherine Chabertové navazuje na psychoanalytický přístup francouzské psychoanalytičky Vicy Shentoubové. Je zde podrobně zachycen dosavadní vývoj metody Tématicko – apercepčního testu (TAT) a shrnuty poznatky autorek, získané na základě mnohaletého empirického výzkumu napříč populací. Východiskem je jim psychoanalýza, zejména Freudova metapsychologie, její teorie psychického fungování, ale i současné pojetí psychoanalytické psychopatologie, zároveň se autorky neuzavírají jiným novým poznatkům z oblasti psychopatologie a psychodiagnostiky.

Manuál TAT je rozdělený do tří hlavních částí. První část se týká vývoje psychoanalytických základů teorie TAT. Druhá část pojednává o samotné metodě TAT a jejich postupech administrace, vyhodnocování a intepretace. Analýza příběhu v tomto přístupu spočívá ve sledování formy, neboli, jinými slovy, v tom jak je příběh vyprávěn. Cílem je pomocí vyhodnocovacího nástroje „skórovací tabulky“ sledovat průběh myšlení subjektu a způsob organizace vyprávění, během něhož se jedinec vyrovnává s vnitřními konflikty a afekty evokovanými tabulemi TAT. V poslední třetí části knihy autorky prakticky demonstrují svůj způsob „tvorby“ diagnostického závěru. Nalezneme zde ilustrativní klinické ukázky a rozbory jednotlivých psychických struktur a psychopatologických organizací.

Objednat >>>

Poruchy osobnosti v 21. století

Poruchy osobnosti v 21. století

Karel D. Riegel, Kamil Kalina, Ondřej Pěč

Většina odborníků v oblasti poruch osobnosti se shoduje, že prognózu léčby těchto pacientů ovlivňuje především včasná a citlivá diagnostika. Ta řídí následnou volbu vhodných terapeutických postupů. Nejen profesionálům v oblasti duševního zdraví, ale i studentům příslušných oborů předkládáme publikaci, která nabízí cestu k porozumění poruchám osobnosti z pohledu nejnovějších poznatků na poli „evidence-based“ diagnostických systémů. V tomto kontextu teoreticky i prakticky představujeme alternativní model DSM-5 pro poruchy osobnosti a poukazujeme na jeho provázanost s modelem osobnostní psychopatologie O. F. Kernberga i modelem pro poruchy osobnosti v nadcházejícím MKN-11. Naší prioritou je nalezení člověka, jenž se skrývá za symptomatickým doprovodem. Zvýšenou pozornost proto věnujeme vymezení normálního a abnormálního osobnostního fungování pro porozumění diagnostickým souvislostem mezi poruchami osobnosti, poruchami závislostními a poruchami příjmu potravy.

Objednat >>>