Schéma vzdělávání

Psychoanalytický výcvikový program PI ČPS je zaměřen na studium celého spektra psychoanalytické teorie a praxe. Výcvik je založen na “trojstranném modelu” – osobní analýze, výuce a supervizi vlastní psychoanalytické práce. Studenti jsou vedeni k tomu, aby ke studiu přistupovali s kritickým postojem. Výukový program sahá od Freuda až po nejaktuálnější vývoj současné psychoanalytické teorie a techniky.

Jednotlivé součásti psychoanalytické formace

Před formálním zahájením vlastního psychoanalytické výcviku musí zájemce o tento výcvik absolvovat minimálně 200 hodin osobní analýzy s tréninkovým psychoanalytikem (viz seznam TA). Je na svobodné volbě uchazeče, jakého TA si vybere, a je na rozhodnutí analytika, zda ho do analýzy přijme.

Žádost o přijetí do výcviku v psychoanalýze zájemce podává nejdříve po 200 hodinách osobní analýzy formou přihlášky řediteli PI ČPS. Ten pověří Výbor pro přijetí, aby se s kandidátem sešel a posoudil splnění formálních podmínek, zvážil motivaci a předpoklady pro psychoanalytickou práci. Nestojí-li nic v cestě, je zájemce přijat jako kandidát PI ČPS. Předpokládá se, že kandidát bude dál pokračovat v již zahájené osobní psychoanalýze. Platí tzv. non-reporting systém, kdy osobní analytik kandidáta je vyloučen z těch jednání výborů PI ČPS, která by se mohla týkat jeho analyzanda.

Zájemce žádá koordinátora Výboru pro výuku o přijetí do čtyřleté výuky psychoanalytické teorie a praxe (přednášky, semináře, účast v kandidátské pracovní skupině). V okamžiku zařazení do výuky se fakticky stává kandidátem PI ČPS. Výuka zahrnuje povinnost účastnit se aktivity pracovní kandidátské skupiny, jejím úkolem je každý rok společně zpracovat a na odborném setkání ČPS představit vybrané psychoanalytické téma. Prezentace je považována za ekvivalent dřívějších zkoušek (ověřování znalostí). Za úspěšnou prezentaci se považuje taková, která v sobě odráží schopnost spolupracovat ve skupině kolegů, uchopit a komunikovat vybrané psychoanalytické téma.

Nejdříve po roce výuky se kandidát hlásí koordinátorovi tréninku s žádostí o přijetí do supervize. Pokud jsou splněny podmínky pro vstup do supervize, volí si kandidát dle vlastního uvážení svého prvního supervizora (a následně i druhého supervizora), který nesmí být jeho osobním analytikem. Se supervizorem absolvuje minimálně jeden rozhovor s cílem posoudit, zda je kandidát v daný okamžik způsobilý podstoupit supervizní proces s vybraným analyzandem u vybraného supervizora. Supervizoři přijímají kandidáta k sobě do supervize na základě svého subjektivního klinického posouzení. Pokud se kandidát se supervizorem na supervizi domluví, přebírá na sebe supervizor odpovědnost za přijetí kandidáta do této supervizní fáze výcviku, včetně rozhodnutí o jejím úspěšném završení. Pokud supervizor kandidáta odmítne, musí kandidát hledat jiného supervizora, se kterým se na spolupráci domluví. Případné kolizní situace řeší Výbor pro trénink.

Po ukončení osobní psychoanalýzy, absolvování výuky a úspěšném završení dvou supervizí podává kandidát přihlášku řediteli PI ČPS k obhájení závěrečné kasuistické práce a její kolokviální prezentaci před členy ČPS. Koordinační výbor posoudí, zda jsou splněny všechny podmínky pro zahájení této závěrečné fáze psychoanalytického výcviku. Pokud tomu tak je, navrhne ředitel členy ad hoc Výboru pro kolokviální práci, kterému kandidát svoji práci předloží. V diskusi mezi sebou a s kandidátem členové tohoto výboru prodiskutují předloženou práci a doporučí k přijetí anebo k přepracování.

Přednesením doporučené práce před členy ČPS je výcvik kandidáta zakončen a ten může žádat o přijetí za řádného člena České psychoanalytické společnosti a člena International Psychoanalytical Association.